Jedním z nejoblíbenějších sukulentů na světě je Euphorbia lactea. Rychle rostoucí, je to rostlina, která není vůbec náročná, s výjimkou vysokých světelných potřeb. Lze jej snadno vynásobit odřezky a také přidá spoustu barev do kteréhokoli rohu.
Ze všech těchto důvodů Domnívám se, že si zasloužíte znát jeho úžasná tajemství. 🙂 Určitě nelitujete.
Euphorbia lactea je vědecký název a sukulentní rostlina pocházející z tropických oblastí Indie a Srí Lanky. Byl popsán Adrianem Hardym Haworthem a publikován v Synopsis plantarum succulentarum v roce 1812.
Roste jako keř až 5 metrů vysoký, vysoce rozvětvený. Stonky mají průměr od 3 do 5 cm, s příčnou nebo kosočtverečnou částí. Konce jsou vyzbrojeny krátkými trny o délce 5 mm. Někdy můžete vidět listy, velmi malé, ale je to vzácné.
Všechny části obsahují latex, který při kontaktu s pokožkou způsobí přinejlepším svědění, podráždění a zarudnutí. Proto při každé manipulaci noste gumové rukavice, například kuchyňské, abyste předešli problémům.
Ve školkách najdeme jak normální odrůdu, tak roubovanou cristatu. V tomto článku si můžete prohlédnout obrázky obou.
Když mluvíme o jejich péči, Euphorbia lactea je to snadná rostlina. Musíme ji umístit na slunné místo, aby mohla správně růst, ale musí být chráněn před mrazem, protože led rychle poškozuje stonky. V případě, že žijeme v oblasti, kde jsou chladné zimy, budeme ji mít ve velmi světlé místnosti a daleko od průvanu.
Zavlažování musí být nízké. Tan sólo tenemos que darle agua cuando veamos que el sustrato, poroso y con buen drenaje, está completamente seco. Es importante que, si le tenemos puesto un plato debajo, se lo quitemos a los diez minutos de haber regado pues de lo contrario las raíces se pudrirán.
Další důležitou otázkou je transplantace. Být velkou rostlinou musíme jej změnit na 3-4cm širší hrnec jednou za rok nebo každé dva roky, na jaře. Tuto sezónu můžeme využít k výrobě stonkových řízků, které necháme týden zaschnout, než je vysadíme do nádob s vermikulitem.
Zbytek nám poskytne velké uspokojení.